Kampak ten spěch?

     Kampak všichni spěchají? Myslím, že si každý z vás tuhle otázku někdy zadával. Ať už, když jste sledovali dění v obchodech před Vánocemi nebo dovolenou nebo za nějaké jiné situace.

     Já si poslední dobou také toto otázku často pokládám. Kam tak všichni spěchají? Proč tak rychle chtějí být dospělí? Co jim na tom být dítě tak vadí? Ale proč by někomu mělo vadit, že se o nic nemusí starat. Že se nemusí přemýšlet, kde vzít peníze na jídlo a oblečení? Můžou dělat všechny kraviny jen aby se nenudili a nikdo se nad tím nebude divit, jen mávnou rukou a řeknou ,,Jsou to ještě děti." Nevím, komu to může vadit. Samozřejmě to má i jako každá situace i ty horší stránky, ale teď řeknu něco, na co jsem přišla a možná to někomu změní názor, že dospělost je nejlepší.

     Můj důvod, proč ještě nechci být dospělá je, že jsem si uvědomila jednu věc. Čím jsme starší, tím důležitější rozhodnutí nás čekají. A čím důležitější rozhodnutí jsou, tím větší potom nesou následky. Bojím se, že se rozhodnu špatně. Proto ještě nechci výt dospělá. Ale taky si uvědomuju, že nemůžu být dítě navždy, a že někdy ta dospělost a rozhodnutí musí přijít. Proto zatím se to snažím co nejvíce oddálit, abych se poučila z chyb a přišla na to, jaká rozhodnutí v budoucnu udělat.

Vaše